Konečně zapršelo! Ale co s tou vodou v Třebíči uděláme?
Necháme si ji ve městě, aby nás v horkých dnech ochlazovala, nebo ji bez užitku pošleme kanálem o dům dál?
Po každém suchu je dešťový mrak požehnáním. Abychom ale vodu v Třebíči skutečně udrželi, potřebujeme systémová pravidla přímo v územním plánu, která berou vodu jako cenný zdroj, ne jako odpad.
Inspirací nám mohou být města jako Brno, Břeclav nebo Kopřivnice. Čím dál častěji zavádějí do územních plánů jasná a vymáhatelná pravidla pro stavebníky i veřejné investice.
Moderní a koncepční přístup k dešťové vodě využívá pokročilé urbanistické nástroje: od včlenění Generelu modrozelené infrastruktury pro přesné mapování odtoků a rizik povodní přes odstupňovaný koeficient zeleně (např. BAF), který zvýhodňuje kvalitní prvky jako zelené střechy či vsakovací poldry, až po závazné prostorové koridory v ulicích a plošné povinnosti pro velké stavby, jež garantují zadržování srážek přímo v místě dopadu.
Jak je na tom Třebíč? Férově musíme říct, že u některých nově připravovaných rozvojových lokalit už město v podrobných územních studiích s prvky zeleně a retence počítá. V samotném hlavním územním plánu ale plošná a závazná pravidla pro soukromé stavebníky i běžné rekonstrukce stále chybí.
Chceme Třebíč, která plánuje chytře a s vizí. Důkladná analýza by měla ukázat, jak přesně tato systémová pravidla do našeho územního plánu zanést.